Reklama může mít mnoho podob. Některé jsou naprosto jasné, například klasické televizní spoty či teleshopping, jiné jsou méně nápadné a jejich cílem je ovlivnit podvědomí daného člověka a přimět jej, aby danou firmu začal nevědomky podporovat.

 

Sem řadíme třeba takzvaný product placement, tedy použití výrobků určité firmy v daném filmu nebo seriálu (kdy například hlavní hrdina či jiná postava pije pití určité značky nebo jezdí v určitém modelu automobilu), nebo PR články SEOLight.

 

clanek3

 

Ty se objevují v novinách či časopisech, i když je někdy najdeme i na internetu. Mohou mít podobu jak běžného článku, tak i rozhovoru. Cílem je, aby daný článek vypadal jako klasická součást onoho časopisu, s tím samozřejmě, že zde bude zmíněn určitý produkt nebo firma a bude zde napsáno, o jak skvělý výrobek se jedná.

 

To, co se zde propaguje, závisí na obsahu a zaměření časopisu. V těch populárně naučných jsou to například čističky vzduchu, v časopisech pro ženy zase nejrůznější přípravky na hubnutí. Obojí má však čtenáře přesvědčit, že ona tiskovina danou věc vychvaluje. A jelikož lidé svému časopisu obvykle věří, je pak velmi dobře možné, že si danou věc koupí. To platí především o starších lidech a o lidech s nižším vzděláním.

 

clanek4

 

Jistě, jde o svého druhu podvod na zákazníky. Proto musí být tyto články ze zákona označeny. Obvykle se používají slova „public relation“ či „placená inzerce“. Tato však bývají natištěna menším písmem v rohu stránky, aby nebyla příliš nápadná.

 

Otázkou však může být, zda se s rozvojem internetu tento způsob propagace ještě vyplatí. Koneckonců, za uveřejnění reklamy v časopise si musí firmy zaplatit. A prodej tiskovin stále klesá. Zdálo by se tedy, že by se měly snahy firem přesunout jinam.

 

Avšak zde musíme uvážit cílovou skupinu. Jak už bylo řečeno, obvykle jsou to lidé s nižším vzděláním. Takoví bývají konzervativní a své tiskoviny čtou dále. Takže co se týče cílové skupiny, její počet se nezměnil. Zdá se tedy, že se těchto článků ještě nezbavíme.